Jeli jsme navštívit s naším fotříkem Strongískem jeho potomky. A měli jsme možnost poznat i štěňátka Keri, deseti hlavou smečku. Ta mají před Strongískovími hafíky šestidenní náskok. Už je zajímá okolní svět, na svých krátkých nožkách zdolávají první překážky, své spící sourozence.
Koncem února jsme s pejsky opět absolvovali čtrnáctidenní vysokohorské soustředění. Letos nám bohužel počasí moc nepřálo. Pejsci tak zažili bílou tmu a obrovskou sněhovou bouři, po které následovalo několikadenní odstřelování lavin. To bylo něco pro našeho bojácného Cairýska! Nakonec mu ale nezbylo nic jiného, než si na rány zvyknout, takže ho už nějaký výstřel na cvičáku určitě nevyvede z míry. Pár dnů se nám ale sluníčko ukázalo. Pejsci si jej s velikou radostí užívali dováděním ve sněhu.
Letos si nemůžeme stěžovat na nedostatek sněhu. Někomu to vadí, ale naším hafanům se sněhová nadílka moc líbí. Těší se na každou procházku a hlavně, když se berou sáňky. Dokonce uvažujeme o dobytí severního pólu :-)
Letošní zima je pro naše pejsky příznivá. Sněhu je dostatek, takže se dá provádět spousta lumpáren. Mezi nejoblíbenější zábavy našich pejsků v tomto čase patří vyhrabávání čehokoliv (míčku, klacku, jablka nebo jiné hračky) ze sněhu. Také s bommer ballem se dá užít spousty legrace. Dokonce jsme naše boxíky zapřáhli do sáněk. Rychlost, kterou dokáží vyvinout je dosti veliká. Někomu dokonce dělalo problémy se na sáňkách udržet, že mami:-)
V prosinci jsme dvakrát podnikli výlet do pražské ZOO. Strongísek v ní už byl poněkolikáté. Zato pro Caira to byla premiéra. První návštěvu stále očekával, kdy se na něj nějaký nepřítel vrhne, a proto raději zastrašoval každého vyceněnými zuby, vrčením a ještě couval do bezpečí. Strongi si procházku ZOO vyloženě užíval. Při druhé návštěvě byl Cairo už také jistější. Vrčení se minimalizovalo.
